Je špatná doba na optimismus, nebo co?

17. července 2012 v 13:03 | marky-tánka |  About me
Název tématu týdne mě jaksi zaujal. Optimismus v dnešní době. Jakoby tato doba, ve které žijeme, nebyla vhodná proto, být optimistický, jakoby to nešlo, jakoby se to vylučovalo. Jak přesně mi zní aktuální téma týdne.

Ano, naše doba je plná nesnášenlivosti, válek, bojů, korupce, mocenských bojů, bojů o koryto, škubání lidí o peníze a bohatnutí elit. Ale není to pořád stejné?

A nebylo to náhodou horší?

Představte si naší Evropu třeba ve středověku. Když vás nesežral medvěd při obstarávání něčeho do huby, tak vás popravili, mučili, věznili, okrádali kněží i šlechta, z baráku vám odtáhli všechny činů schopné chlapy do války, museli jste makat na pánovo a vaše jste nestíhali, špatně jste se pomodlili a hned jste kacíř a na hranici, okradli vás loupežníci, stádo sežrali vlci.... Tohle snad byla dobrá doba pro optimismus? Nebyla hlavně proto, že se slovo optimismus nejspíš nepoužívalo:). Ale byli snad všichni zdeptaní, nechal se každý vnitřně sešrotovat? Ne. Někdo se radoval z toho mála, co měl, z rodiny, ze střechy nad hlavou, z toho, že táhnoucí vojska vaši ves tentokrát minula.... Někoho sebralo i to, že ráno šláp do louže. A někoho to sebírá i teď:).

My máme ten luxus žít v době, která je, aspoň v Evropě, snad nejbezpečnější, i když mám ošklivý pocit něčeho hnusného, co se na nás valí. Jediný, co nám brání, je naše vlastní psyché, naše vlastní mentalita. To, jak jsme se naučili o věcech přemýšlet a jak jsme se naučili reagovat. Je to totiž všechno jenom o našem vlastním přístupu. Způsob myšlení jde, i když ne snadno, přeučit. Ale všechno jde. Třeba ukázat, vypíchnout to nejlepší, co v životě máme a toho se držet, snažit se zlepšovat si život a být spokojený. Vidět jinak podstatu věcí, brát si z nich to dobré.

Zase je zbytečné být pesimistický, ale i optimistický ke světovým otázkám. Jejich děj je ovlivňován tisíci jinými lidmi a událostmi, naučenými postupy chování a pokroucenou morálkou ostatních atd., které nikdy neovlivníme. Můžeme doufat v co nejlepší konec, aby se to nestalo nám, v nabrání správného směru některých záležitostí, odsuzovat a mít předsudky, hledat si o tom info, ale nějak jinak se angažovat opravdu nemá cenu.

Někdo se optimistou rodí, někdo se jím stane, někdo přejde na temnou stranu. Ale všeho moc škodí. Každopádně i přes možné překážky a hráze, které nám optimismus postaví v naší víře ve vše dobré do cesty, je lepší být pozitivní, protože pesimismus jich staví v některých situacích mnohem víc.

Zkrátka, když něco nemůžu ovlivnit, tak mi to může být jedno, můžu se o to leda zajímat.

Dovolit si zklamání, když náš optimismus zalže, si můžeme jen ve věcech, které pro nás něco znamenají.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Gabriel Dantes Decay Gabriel Dantes Decay | E-mail | Web | 17. července 2012 v 13:44 | Reagovat

promiň, ale prostě to nejde přečíst

2 Terka Terka | Web | 17. července 2012 v 13:44 | Reagovat

Velmi povedený článek na dané téma. Musím celkem souhlasit. :-)

3 eliskanezvalova eliskanezvalova | 18. srpna 2012 v 14:26 | Reagovat

no maš to pěkné ja mam také ráda ewu :-D  :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama