Moje recenze k desce (W)Inna

8. listopadu 2013 v 11:01 | marky-tánka |  About me

RECENZE (W)Inna - Ewa Farna
30.10./8.11.2013

Tak, je to tady. Čekali jsme na to hodně dlouho. Jaká je Ewa po čtyřech letech, kdy vydala poslední desku a dva roky od poslední nové písničky?
Ewa si prožila šílený, hektický rok, na jehož začátku stála úspěšná formální zkouška dospělosti a hned první velký životní neúspěch - neznalost pojmu zbytkový alkohol, jehož výskyt v Ewině krvi při autonehodě zastínil opravdovou příčinu kolize - usnutí za volantem. Tento "epic fail", který se od té doby táhne médii jako černá nit, Ewa díkybohu přežila a může nám o něm i zazpívat. Od září Ewa kombinovala denní studium na warszawské univerzitě a kariéru. Tento smrtící koktejl ochutila ještě od prosince, respektive od února Česko Slovenskou superstar. Ewa si musela procházet nepředstavitelným stresem, který se začínal podepisovat na jejím zdraví. Začala přibírat, proto si myslím, že se dostala do druhé, adaptační fáze stresu, kdy si tělo začíná dělat zásoby. A neustálé "posedávání" po nahrávacích studiích při přípravě nového materiálu ještě navíc udělalo bordel v hlasivkách. Díky této zdravotní komplikaci jsme my, česká fanouškovská základna, ještě neslyšeli český singl, který měl zaznít živě v posledním díle Superstar v červnu, a Ewa si musela procházet celoprázdninovou hormonální léčbou, která zpozdila vydání desky/ek a způsobila další přibírání na váze - údajně, protože já mám pocit, že Ewa se nijak razantně nezměnila a je to pořád kus pěkný ženský (ano, jsem žena heteroJ). Kvůli této životní jízdě vysoce nad povolenou rychlostíJ se Ewa rozhodla studium ukončit. Jak už jsem psala jinde, teď máme my jí a ona sama sebe jenom pro sebe a ona si může dělat, co chce. Aneb, my studiem a prací povinní jí můžeme jenom závidětJ.
V červnu se objevil polský singl Znak (viz moje recenze na něj), který měl být podle původního plánu doprovozen i českým singlem. Vzhledem k tomu, že se v září na koncertě studia Universal pro Ewu hrál Znak česky, úryvek je ke špatnému slyšení na YouTube, předpokládám, že českým singlem měl být původně také "Znak". Bohužel, doteď není česky nového k poslechu nic, takže je možné, že se uvažuje i o jiné písničce jako singlu než o českém Znaku.
Tak a teď konečně k samotné desce. Původně se tvrdilo, že vyjde 22.10., na Wikipedii je uveden už den dřívější, takže nevím, co je pravda. Každopádně v pátek předtím vyšel nový, polsky už druhý, singl Ulubiona recz, jehož jsem zkritizovala už dříve, stejně jako Znak, takže o nich už mluvit nebudu.

TRACKLIST (W)INNA? (2013):
1. Znak
2. Tajna misja
3. Ulubiona rzecz
4. Przepraszam
5. Nie v porę
6. Ktoś z nami kręci
7. Daj mi żyć
8. Z napisami
9. Mamo!
10. Rutyna
11. Poradnik dla początkujących
12. Tu bi kontiniut

Tajna misja - Tajná mise: O tomto kousku se tvrdilo, že bude novým singlem mezi fanoušky, jsem ráda, že nakonec Ewa zvolila Ulubionou rzecz, protože ta je výraznější. Text o tom, že se Ewa snaží udělat dojem na kluka, který volí jinou holku, je obyčejný, neurazí. Hudebně to působí jako letní pohodička, nazvučené je to tak, aby vyznělo vše, co vyznět má. Líbí se mi basová linka ve slokách a mezihra před posledním refrénem, hlavně způsob, jak zní činely a kytary. Ewiny sbory sedí jako zadeček na hrnečekJ.

Teď vezmu z jedné vody načisto všechny tři pomalé písničky na desce. Takže: Mamo!: vždy učilas mě létat, teď mi přistřiháváš křídla ze strachu z polibků slunce. Ewina intimní záležitost dedikovaná mamce. Na jaké místo Ewa myslí v refrénu, když zpívá o planoucích svících a kde světlo nezhasí strach, to ví jen ona, je to možná domov. Hodně dobře zní bubny, celkem až" filmově soundtrackově", jako z Pirátů z Karibiku nebo tak nějak, asi mi zvukem připomínají vlnobití a popis svící západ slunce. Ewino přiznání, že je bez křídel pták, který si lítá nad ubíhajícím světem, ve mně vyvolává na jednu stranu divný smutek, pocit izolace a samoty, ale na druhou stranu možná chtěla Ewa říct něco mnohem optimističtějšího - že je v podstatě unikát. Těžko říct.

Przepraszam: krásná, líbí se mi jako celek asi víc než Mamo!. Jestli to překládám správně, tak se Ewa vypisuje právě z oné nepříjemné události, kterou jako zázrakem přežila. A jelikož je Ewa věřící, komu jinému by měla děkovat než Bohu (ačkoliv v jednom článku suše podotkli, že by měla děkovat dokonale bezpečnému autu). Text je zajímavý, ale mírně nesrozumitelný v refrénu, kdy se střídá (ne)zaklínání v sen, kdy cestou ze snu ji (ne)probudil, chtěl probudit. V tom už se významově trošku ztrácím, hlavně je to celkově dost složité, aneb jedno z děl, kterým rozumí jen autor, nicméně i to z toho dělá hodnotnou píseň v Ewině kariéře.

Nie v pore: někoho, kdo nezná všechny žánry, kterých se kdy Ewa dotkla, by mohla tato písnička překvapit. Podobného ladění byl už v roce 2008 živě Zapadlej krám z CD Blíž ke hvězdám. Ewa se vyznává ze samoty, že se nevydrží dívat do otevřených dveří, ve kterých nikdo nestojí. Zní nádherně a relaxačně. Ewa nedávno prozradila, že se neumí zamilovat jen tak do někoho. V této písničce nám odhaluje, jak to u Ewy chodí - láska ji zaskočí v nevhodnou chvíli. Ewa dobře drží dlouhé tóny i ve chvílích, kdy by ji mohla splést kapela. Všechno je hudebně na místě.

Ktoś z nami kreci: Někdo s námi hýbe, točí, hraje si s námi…., nevím, jak přesně to mám přeložit. Ewa si bere na paškál jedno velké, těžko říct, jestli abstraktní, téma a to politiku. Text se mi HODNĚ líbí, Ewě (nebo kdo psal text?) se daří vyjádřit metaforicky a zvláštně unikátně svoje vlastní pocity, které v ní politický vliv, zhmotněný do velkého neunavitelného někoho, vyvolává, a zároveň se staví jako by do čela stáda lidí, kteří to cítí stejně, ale slovy by to zformulovali asi úplně jinak a asi o dost méně umělecky než Ewa. Věta: než se unaví, podaří se nám všem skoncovat se sebou (cca překlad), vystihuje situaci až děsivě. A myšlenku "mír/pokoj/klid trvá" jde brát i jako burcování k aktivitě, která je Polákům v podstatě vlastní, na rozdíl od nás.
Hudba na mě působí ale divně splácaně, jako by bylo několik nápadů na refrén, sloku a mezisloku zvlášť a ty se pak slepily dohromady. Ewina snaha pěvecky se vytáhnoutJ, pak předehra s, jestli se nepletu, basovou kytarou hrající proklatě vysokoJ, která působí trošku jako z přelomu devadesátek, a kterou zachraňují bubny. Co jsem si ale zamilovala, je mezisloka, s bubny a kytarami nesměle potichu, která působí strašně britsky. A samozřejmě refrén, který bardzo dobrze brzmi, skvěle stavěný na pomalé a hluboké pohazování hlavouJ.

Daj mi žyć - Dej mi žít: při prvním poslechu mi přišla hodně slabá jako celek. Při srovnání s ostatními písničkami jsem měla dokonce pocit, že je to tak trochu vycpávka, protože refrén nemá nijak výraznou melodii, sloka je o dost chytlavější, hlavně díky způsobu, jak je namixován zpěv a jeho náladě. Pak jsem si ale přeložila text (snad dobřeJ) a ten mě oslovil. Jo, sice jde jen o popis partnerských neshod, ale zaujala mě věta ,,Nezametej pravdu pod můj stůl." Neumím zas tak dobře polsky, takže nevím, jestli si Ewa tuto metaforu vymyslela, nebo je to běžné rčení. A ani, co vlastně přesně znamená. Aby netvrdil, že ona lže? Každopádně je to jedna z Ewiných myšlenek, které obohatily její texty už na desce Virtuální (např.: znát víc než rám; znají Shakespeara, mají na sladké chuť…). Zajímalo by mě, jestli Ewu napadají samy od sebe, nebo jestli si nad ně vyloženě sedne a vymýšlí jeJ. Proto jsem už před čtyřmi roky chtěla, aby si texty Ewa psala sama, díkybohu se mi to splnilo. Ještě k refrénu, trošku divně na mě působí takový ten "zásek" hned na jeho začátku, který zní jako by kopíroval to samé v Ktoś z nami kreci, tady si nějak ale nejsem jistá, jestli je to úplně na místě. Jinak písnička šlape hezky, hlavně v předehře a mezihrách.
Z napisami - S titulky: Ewiny sbory na začátku se nedovedu dost dobře představit naživo. Opět text o lásce, kdy je tu jeden úžasňák, jehož součástí života by se Ewa ráda stala. Podobně laděná jako Tajna misja. Refrén má ucházející melodii. V mezihře se objeví známé takty dubstepu, které nevím, jestli sem úplně sedí, zase to působí jako několika taktový nápad, který někdo chtěl mermomocí zakomponovat, ani nejsou tak dlouhé jako v nahrávce naživo z května 2013. Líbí se mi triolový motiv basu ve sloce. Jinak k ní nemám co říct, je příjemná a má úroveň.

Rutyna: nejprve jsem si myslela, že písnička "velká zúčtovací s fanoušky" je Ulubiona rzecz, po překladu Rutyny mi to ale docvaklo. Ewa žere, že si myslíme, že jsme na ní experti a perfektně ji známe, že tu je jen pro nás a že nemá právo na vlastní život. Myslím, že se žádný fanoušek moc neurazí, protože většina z nás nejsme dost sebekritičtí v tom, jak moc a jak vlastně fandíme, Začátek vyvolává představu americké černé muziky, líbí se mi, klavír je nazvučen přesně tak, jak má být, aby to působilo správně "černým" dojmem. Sloka by se obešla bez klávesových vyhrávek, co zní jako ze znělky na počasíJ - nevim, jak jinak je pojmenovat, nemyslím to hanlivě. Hodně se mi líbí část před refrénem, která zajíždí do vyšších tónů, aby přechod na refrén nebyl tak drastický, proto se mění i hudba. Ewa to zvládá intonačně krásně. Melodie refrénu se zažere pod kůži, velmi se mi líbí, ačkoliv hudebně se vymyká ze žánru sloky. "Rutyna" je zazpíváno krásně lehce. Ve druhé sloce se mi líbí Ewino protažené "ja" do dalšího taktu. Na pozadí je také slyšet "ou". Mezihra se sbory se náhle ponořuje do velmi depresivní nálady, nic podobného jsme ještě neslyšeli, snad kromě Ktoś z nami kreci. Ewa ze sebe ke konci dává vše, vše působí procítětě a naléhavě, takže si, fanoušci, dejme ruku na srdce a kajme se, jestli máme pocit, že jsme za poslední rok změnili postoj k Ewě k horšímu neprávem.


Poradnik dla poczatkujacych: dostávám se k nejdrzejší pecce na desce. Bubny na začátku by mohly mít trošku groovovější zvuk, takhle mi zní jako v Půlměsíci na desce Virtuální, což mi nepřipadá úplně vhodné. Drzé už je jen samotné krásně česky vyslovené TŘI:). Vyzpívání primitivní melodie s celkem ironickým nádechem vás nenechá na pochybách, že tady se rozjíždí něco velikéhoJ. Miluju kytarový riff, co zní trošku arabsky, který se pak opakuje v celé sloce. Rapující Ewa o povrchním showbussinesu, hodně divně znějící kytara v mezisloce a pak nejdrsnějších pár taktů, které se kdy objevily v Ewině písničce. Jsou bombový, známe je už z dubna, kdy se s nimi Ewa musela pochlubit na YouTube. Navážení se do "umělců", co dělají hudbu jen jako kšeft a hrají shit, hlavně že si vydělají. Zase ona "nanana" melodie, kterou zpívá sbor lidí neschopných chytit rytmus, mě rozesmívá a zní to správně drze. A vše zachraňující kytarové sólo. Za tuhle jeden významný plusíkJ.

Tu bi kontiniut: přemýšlím, jestli to je improvizace ve studiu nebo ne. Basová linka se skvělá, prostě vás rozhýbe, všechno je krásně jazzové, text sice dost primitivní, ale má to působit jako improvizace. Ide sobie pusta droga mě vede k tomu, že nápad dát písničku na album vznikl až po fanouškovském sletu, těžko říct. A tu bi kontiniut možná odkazuje k podobné písničce, která bude na desce české. Uvidíme.

Desce dávám 8 hvězdiček z 10, myslela jsem, že se objeví víc jazzových nebo bluesových motivů a víc písniček se žesti. Mírně se děsím české verze textů, klidně bych prostě přeložila polské a zpívala je upravené česky, nevím, jaké jiné příběhy než ty na (W)Inné by se k písním mohly hodit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama